Stříbro

• Stříbro je kov průmyslový i monetární.
• Vynikající fyzikální vlastnosti stříbra.
• Těžební produkce stříbra dlouhodobě nepokrývá spotřebu.
• Stříbro nenahraditelným průmyslovým komponentem.
• Vznikají stále nové způsoby využití stříbra.
• Stříbra dostupného na trhu je méně než zlata!
• Indie, Čína, vnímají stříbro jako drahý kov a nakupují ho.
• V případě hyperinflace či měnové reformy, je stříbro pro lidi přirozenou měnou, starou několik tisíc let.

Vývoj ceny stříbra za 10 let

Proč stříbro

 "Mám nakupovat stříbro jako drahý kov? Nebo jde spíše o průmyslový kov?".
Stříbro je unikátní tím, že je obojím – kovem drahým i průmyslovým. Je  třeba zdůraznit jiné důležité hledisko - myšlenku kupovat stříbro jako peníze, respektive jako monetární kov.

Co jsou vlastně současné peníze?
Dnešní ničím nekryté peníze funkci uchovavatele hodnot plní velmi špatně, respektive ji neplní vůbec.

Noční můrou pro každého člověka, který má byť i skromné úspory, je hyperinflace. Hyperinflace je většinou důsledkem nezřízené fiskální politiky státu,  nadměrného zadlužování státu. Stát si dlužné peníze zjednodušeně řečeno vytiskne.

U veřejnosti je rozšířená mylná domněnka, že hyperinflace je něco, čím se pouze strašía co se objevuje jen velmi zřídka. Opak je pravdou. Poslední fází hyperinflace je vymazání zbytků úspor občanů, formálně provedené „měnovou reformou“ (viz.Polsko 1993).

Československá měnová reforma (1953)


Systém nekryté měny funguje velmi krátce - od roku 1971, kdy americký prezident Nixon zrušil vázanost dolaru na zlato (tzv. zlatý standart). Od té doby není dolar kdytý zlatem, ale pouze dluhopisy a příslibem vlády.Peníze kryté zlatem a stříbrem existovaly na světě téměř 6000 let. S dnešními penězi, ničím nekrytými, experimentují státy pouhých 40 let! Můžeme mluvit  pouze o jednom velkém ekonomickém experimentu.
 

Výhody stříbra

 Avšak stříbro má oproti zlatu řadu výhod, díky kterým má obrovský potenciál do budoucna.

Většina každoročně vytěženého stříbra se spotřebovává v průmyslu, především v elektrotechnice. Velká část stříbra je ztracena a nemůže být nikdy přivedena zpět na trh.
Zásoby stříbra  ve státních rezervách nenajdeme.Je to způsobeno dlouhodobým nedostatkem stříbra od 80. let minulého století.

Deficit stříbra, byl pokrýván ze státních rezerv a ze zásob investorů. Tyto zásoby se již zcela vyčerpaly.

Stříbro dělá výjimečným jeho fyzikální vlastnosti. Má nejvyšší elektrickou a tepelnou vodivost ze všech prvků.

Počítač, televize, solární panely, oblečení, mobilní telefon, automobil, lednička...

Co do použití stříbra v průmyslu zaujímá druhé místo za ropou, stříbro se využívá v 10 000 výrobcích.

 2/3 vytěženého stříbra jsou získávány jako vedlejší produkt při těžbě základních kovů (zinek, olovo, nikl a měď). Rentabilita recyklace stříbra je proto problematická.Nikdo nebude rycyklovat stříbro za 2kč, které je v mobilu.
 

Srovnání se zlatem

V současnosti má tento poměr hodnotu asi 60:1. To znamená, že teoreticky si za jednu trojskou unci zlata můžeme koupit 60 uncí stříbra. Tento poměr však ani vzdáleně neodpovídá současné nabídce a poptávce po stříbře.

Historicky (tj. po několik tisíc let) byl tento poměr okolo 15:1.
Je zajímavé, že toto číslo velmi dobře odpovídá skutečnému zastoupení stříbra a zlata v přírodě (respektive v zemské kůře), které činí 17:1.

Jak je ale možné, že dnešní poměr cen zlata a stříbra tomuto zastoupení neodpovídá?Tou hlavní příčinou je manipulace s cenou stříbra na komoditních futures burzách, především na COMEXu. Zde se obchoduje s "papírovými" kontrakty na stříbro, kterých je prodáváno mnohem více, než vůbec existuje podkladového fyzického stříbra.
Historicky bylo jako peníze využíváno především stříbro, nikoliv zlato. Důvody jsou praktické – stříbra bylo více, mělo menší cenu a hodilo se tedy pro běžnou směnu zboží.
Jako drahý kov je stříbro stále vnímáno především v Indii, v Číně..